Villach – logistické centrum sočské fronty

Význam města spočíval především v poloze. Již před první světovou válkou patřil mezi nejdůležitější železniční uzly jižní části Rakouska-Uherska a disponoval rozsáhlými kasárnami. Po vstupu Itálie do války se proto stal jedním z hlavních logistických center pro severní část sočské fronty.

Právě sem přijížděly železniční transporty s vojáky, děly, municí i dalším materiálem určeným pro frontu. Ve Villachu pro mnohé jednotky cesta po kolejích končila. Odtud pokračovaly dál různými způsoby podle svého určení. Jednotky pochodovaly přes Tarvis a průsmyk Predil. Munice a další vojenský materiál byly přepravovány starou důlní štolou Štoln, upravenou za války pro dopravu na důlních vozících. Těžké dělostřelectvo putovalo po silnici přes Kranjskou Goru a údolím Soči.

Význam Villachu ještě vzrostl na podzim roku 1917 při přípravách 12. bitvy na Soči. Koncem září se do lázní Warmbad u Villachu přesunul užší štáb, který odtud koordinoval přípravy celé operace. Ve stejné době proudily přes železniční uzel nepřetržitě transporty vojáků a materiálu. Rozsah této logistické operace dobře ilustruje dobová zpráva: k soustředění 14. armády a I. sboru bylo během pouhých čtyř a půl týdne zapotřebí přibližně 42 000 železničních vagónů. To představuje zhruba tisíc nákladních vlaků, tedy v průměru kolem čtyřiceti vlaků denně.

původní Draubrücke (cca 1924)

Když 24. října 1917 začal průlom u Fliče, vstoupily do dějin především útočící jednotky. Méně viditelnou, ale neméně důležitou roli však sehrála železnice a lidé, kteří dokázali během několika týdnů dopravit do prostoru soustředění desetitisíce vojáků, tisíce tun munice, stovky děl i veškeré zásoby potřebné pro jednu z nejúspěšnějších ofenziv na italské frontě.

V pozadí Mangart - přibližně tím směrem byla sočská fronta

Obrázky: moje soukromá sbírka pohlednic