11.9.1891 - 30.8.1968
Když italští Alpini mluvili o Angelu Schiocchetovi, říkali mu Il Lupo - Vlk. Jeho protivníci mu později dali ještě působivější jméno: „Diavolo delle Tofane“ – Ďábel z Tofan.Schiocchet nebyl žádný důstojník. Byl horník ze Soisu u Belluna a muž, který znal hory. A právě v jejich skalách se během první světové války stal jedním z nejodvážnějších mužů 7. pluku Alpini.
V červenci 1915 se dobrovolně vydal se dvěma dalšími Alpini vyhnat rakouské střelce z postavení na Cima Bois (dnes Col dei Bos). Překvapivý útok se podařil, ale oba jeho druzi padli a Schiocchet sám byl zraněn. Přesto se následující noci vrátil do nepřátelského postavení a odnesl zpět tělo jednoho z padlých kamarádů. Za tuto akci získal stříbrnou medaili za vojenskou statečnost.
O několik dní později přišla událost, která mu přinesla jeho slavnou přezdívku.
Jeho krajan Antonio Luisetto několik dní umíral mezi skalami Tofan. Schiocchet znal zdejší terén a věděl, kde se rakouští vojáci usadí, aby poslouchali hudbu. Nechal proto uspořádat koncert houslí.
Když hudba skončila, následoval výstřel z děla.
Cíl byl zasažen a z rakouských pozic se podle pozdějšího vyprávění ozvalo:
„Teufel! Teufel!“
Od té chvíle měl Schiocchet svou přezdívku. Ďábel z Tofan.
Nebyla to ovšem jediná Schiocchetova akce. Bojoval na Col di Lana, Monte Sief a dalších místech dolomitské fronty. Za své činy získal dvě bronzové a jednu stříbrnou medaili za vojenskou statečnost.
A přestože se v jeho příběhu postupně vytvořila téměř legendární aura, konec je velmi lidský.
30. července 1916 byl Schiocchet u Forcella Bois zajat. Jeho jednotka byla obklíčena a do rakousko-uherského zajetí tehdy padlo 138 Italů. „Ďábel z Tofan“ tedy nakonec strávil zbytek války jako válečný zajatec.
Do Itálie se vrátil až 3. listopadu 1918.
Žádné komentáře:
Okomentovat