VOJENSKÝ ROZKAZ.
Jeho císařské a královské apoštolské Veličenstvo se nejmilostivěji uráčilo vydat následující manifest:
Mému lidu!
Italský král mi vyhlásil válku.
Italské království se dopustilo zrady, která nemá v dějinách obdoby, vůči svým dvěma spojencům.
Neohrožovali jsme Itálii, nesnižovali její prestiž ani nepoškozovali její čest či zájmy; vždy jsme věrně plnili své závazky vyplývající ze spojenectví a poskytovali jí naši ochranu, když šla do války.
... Udělali jsme více: Když Itálie vrhala své chamtivé pohledy za naše hranice, byli jsme připraveni přinést velké a bolestné oběti pro zachování spojenectví a míru – oběti, které byly našemu otcovskému srdci obzvláště drahé. Ale italská chamtivost, která věřila, že by měla využít okamžiku, nemohla být ukojena!
A tak se osud musí odvíjet. V desetiměsíčním, monumentálním boji a v nejpevnějším kamarádství s armádami mého slavného spojence mé armády vítězně odolaly mocnému nepříteli na severu!
Nový, zrádný nepřítel na jihu pro ně není novým protivníkem.
Velké vzpomínky na Novaru, Mortaru, Custozzu a Lissu, které tvoří hrdost mého mládí, a duch Radeckého, arcivévody Albrechta a Tegetthoffa, který žije dál v mé pozemní i námořní síle, mě ujišťují, že úspěšně ubráníme i hranici monarchie na jihu.
Zdravím svá bitvami prověřená, vítězná vojska. Důvěřuji jim a jejich vůdcům! Důvěřuji svým lidem, jejichž bezkonkurenčnímu duchu obětavosti patří moje nejhlubší otcovská vděčnost.
Modlím se k Všemohoucímu, aby požehnal našim praporům a vzal naši spravedlivou věc do své milostivé péče.

Žádné komentáře:
Okomentovat