11. července 1916 otřásl masivem Tofan jeden z největších důlních výbuchů celé horské války. Jeho cílem bylo rakousko-uherské postavení na skalní věži Castelletto.
Přestože Castelletto leželo níže než okolní vrcholy, představovalo pro Italy mimořádně nebezpečnou překážku. Z hlubokých skalních kaveren a pečlivě vybudovaných postavení měli obránci pod kontrolou přístupové cesty i Dolomitskou silnici vedoucí průsmykem Falzarego. Přímé útoky opakovaně selhávaly a přinášely jen těžké ztráty.
 |
| Jižní strana Castelletta v masivu Tofan zdroj: La guerra d'Italia |
Italové proto sáhli k řešení, které se na italské frontě stalo symbolem minové války. Od února 1916 razili ženisté nepřetržitě ve dne i v noci téměř půl kilometru dlouhou štolu pod rakouské postavení. Pracovalo se ve čtyřech směnách a během šesti měsíců bylo odtěženo více než 1 700 m³ skály. Situaci navíc zkomplikovalo zjištění, že také rakouská strana razí vlastní protitunel. Italové proto upustili od původního plánu dvou výbušných komor a všech 35 tun trhaviny soustředili do jediné nálože.
 |
| Situace na Castellettu před výbuchem zdroj: Minenkrieg und Minenarbeiten an der Dolomitenfront |
Na Castelletto dorazil jen několik hodin před výbuchem i Václav Holub, pozdější československý legionář. Po více než dvanáctihodinovém vyčerpávajícím pochodu horským terénem se jeho jednotka sotva stihla ukrýt v kavernech, když se celá hora otřásla mohutnou explozí.
"... dolezli jsme takřka po čtyřech do oné kaverny, kde nám nohy naprosto vypověděly službu. Sotva však jsme se sebe shodili rance – netrvalo to snad několik vteřin – skála, ve které kaverna byla, se mocně zatřásla, začala se pohybovati, jako by byla na vodě, takže kdo stál, byl povalen na zem a za pekelného rachotu, který doplňoval ještě 'trommelfajer' italské artilerie, letělo cimbuří Monte Castelletta do povětří..."
 |
| Strážní stanoviště před postavením na Castellettu zdroj: Die Geschichte des k. u k. Mährischen Dragoner-Regimentes Friedrich Franz IV. Grossherzog von Meklenburg-Schwerin Nr. 6 1906-1918 |
Holubova kaverna jako zázrakem vydržela. Muži však v ní zůstali další tři dny odříznutí od okolního světa. Docházela jim voda i potraviny, žízeň hasili špinavým sněhem promíchaným hlínou a úlomky kamene. Teprve pod rouškou mlhy se jim podařilo po lanech slanit z rozvráceného vrcholu do italského zajetí.
Výbuch zničil rakouská postavení na skalní věži Castelletta a Italům usnadnil ovládnutí tohoto úseku fronty. Přesto nepřinesl rozhodující průlom. Boje v Dolomitech pokračovaly dál a horská válka si ještě více než dva roky vybírala další oběti.
 |
| Důstojnický kryt před Castellettem zdroj: Die Geschichte des k. u k. Mährischen Dragoner-Regimentes Friedrich Franz IV. Grossherzog von Meklenburg-Schwerin Nr. 6 1906-1918 |
Žádné komentáře:
Okomentovat