(7. května 1893 – 28. června 1926)
Rodák z Frenštátu pod Radhoštěm vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění u profesora Hanuše Schwaigera. Již před válkou na sebe upozornil jako talentovaný malíř a spoluzakladatel uměleckého spolku Koliba. Jeho další život však zásadně ovlivnila první světová válka. |
| Za Svobodu! |
V srpnu 1914 vstoupil do rakousko-uherské armády jako jednoroční dobrovolník a v hodnosti desátníka odešel na frontu. Přibližně šest měsíců strávil v zákopech na srbské frontě, další tři měsíce na Sočské frontě. V červenci 1915 u Doberda přešel na italskou stranu. Následující téměř tři roky prožil v zajateckých táborech Santa Maria Capua Vetere, Finale Marina a Padula. Zde se zapojil do československého odboje a v Padule se podílel na vzniku dobrovolnických sborů. Již během internace zachycoval kresbou a malbou život zajatců i rodící se československé dobrovolnické hnutí.
Po založení československých legií byl nejprve zařazen k 31. střeleckému pluku. Krátce nato však jeho výtvarného talentu využilo samotné velení. Byl převelen k velitelství 6. divize a na doporučení generála Andrea Grazianiho pověřen dokumentováním života československých legionářů na italské frontě. Působil mimo jiné na Pasubiu v oblasti Cosmagnonu. Za svou službu obdržel italský Kříž za válečné zásluhy.
Právě legionářská tematika se stala jedním z nejvýznamnějších motivů jeho tvorby. Vedle desítek kreseb a obrazů zachycujících každodenní život československých dobrovolníků vytvořil i své nejslavnější dílo Za svobodu. Obraz byl poprvé slavnostně odhalen roku 1917 v zajateckém táboře Santa Maria Capua Vetere, později se stal symbolem československého odboje v Itálii a jeho motiv byl použit i na prvním praporu Československého dobrovolnického sboru.
Po návratu do vlasti působil v Památníku odboje jako umělecký spolupracovník, později se naplno věnoval malířské tvorbě. Jeho slibně se rozvíjející kariéru však předčasně ukončila tuberkulóza. Zemřel 28. června 1926 ve věku pouhých třiatřiceti let.
Právě legionářská tematika se stala jedním z nejvýznamnějších motivů jeho tvorby. Vedle desítek kreseb a obrazů zachycujících každodenní život československých dobrovolníků vytvořil i své nejslavnější dílo Za svobodu. Obraz byl poprvé slavnostně odhalen roku 1917 v zajateckém táboře Santa Maria Capua Vetere, později se stal symbolem československého odboje v Itálii a jeho motiv byl použit i na prvním praporu Československého dobrovolnického sboru.
Po návratu do vlasti působil v Památníku odboje jako umělecký spolupracovník, později se naplno věnoval malířské tvorbě. Jeho slibně se rozvíjející kariéru však předčasně ukončila tuberkulóza. Zemřel 28. června 1926 ve věku pouhých třiatřiceti let.
Přikládám téměř kompletní soubor prvorepublikových pohlednic z mé sbírky vydaných podle obrazů Břetislava Bartoše.
 |
| Kuchyň výzvědné hlídky |
 |
| Záložní pozice - Monte Baldo |
 |
| Zábavy výzvědných hlídek v záloze |
 |
| Výzvědné hlídky na Pasubio Cosmagnon |
 |
| Certosa di Padula - kolébka legií |
 |
| Kuchyně vozatajstva |
 |
| Za Spiazzi |
 |
| Canaleto |
 |
| Gardské jezero |
 |
| Spiazzi |
 |
| Údolí Adiže |
 |
| Přední stráž na Dosso Casina |
 |
| Údolí Adiže |
 |
| Ševcovna v lese - Spiazzi |
 |
| Klášter v zaj. táboře - Padula, kolébce legií italských |
 |
| V záloze ve Spiazzi |
Žádné komentáře:
Okomentovat